Na orné půdě AGRA pěstuje kukuřici na siláž, vojtěšku, obiloviny krmné i tržní a řepku. V živočišné výrobě chová 380 dojnic plemene český strakatý skot s průměrnou roční užitkovostí kolem 8 500 kg mléka. „Snažíme se zemědělskou prvovýrobu dělat i v našich podmínkách intenzivněji, proto jsme v posledních letech investovali do živočišné výroby. Zmodernizovali jsme ustájení pro dojnice a jalovice, postavili jsme nové kryté silážní žlaby a staré jsme zrekonstruovali. Kapacita skladování objemných krmiv je nyní 10 000 tun a roční potřeba kolem 9 000 tun, takže máme rezervu. Část vojtěšky dáváme do vaků, pokud se zadaří, míváme čtyři sklizně. Kvalitnější travní porosty sklízíme na senáž dvakrát až třikrát, ostatní jednou. Seno sbíráme zhruba ze 150 hektarů. Krmné směsi připravujeme ve vlastní míchárně, nakupujeme pouze minerální doplňky,“ uvedl Ing. Zdeněk Kinc, předseda představenstva AGRA Ždánice, a. s.

Ing. Zdeněk Kinc, předseda představenstva AGRA Ždánice, a. s., v okrese Žďár nad Sázavou.

Strojů Pöttinger pořídili od roku 2002 celkem čtrnáct. Začínali s menšími samostatnými zadními žacími stroji, potom přikoupili čelně nesený žací stroj a zvětšili tím pracovní záběr o jednu dvojkombinaci. Od minulého roku sklízí většinu ploch výkonná žací kombinace NOVACAT S10 s pracovním záběrem deset metrů, přitom předností je rychlé složení při přejezdech a přepravě po komunikacích. Momentálně mají v provozu pět žacích strojů a bez problémů sečou všechny dostupné porosty. Velká žací kombinace v agregaci s traktorem 220 k zvládne za rok 350 hektarů vojtěšky a přes 600 hektarů travních porostů. Zvýšila se výkonnost a klesla spotřeba nafty na hektar. Stačí jeden traktorista, který s rezervou seče pro celou senážní linku.

Shrnovače mají v Ždánicích tři. Pro tvorbu středového řádku využívají při velkém množství hmoty při první seči TOP 762 C, v druhých sečích potom shrnovače TOP 662 a TOP 652, oba se stranovým odkládáním řádku. Vyhovuje jim agregace s traktory kolem 100 k.

„Sklizeň senáží začínáme od 20. května žitem a končíme 20. října kukuřicí. Nemůžeme si dovolit, aby linka zůstala stát, všechny stroje musí pracovat rychle, spolehlivě a s rezervou. Loni jsme si poprvé vyzkoušeli technologii sběracím vozem a letos využijeme nový vůz TORRO 6510 L COMBILINE na sběr sena, senáže a odvoz kukuřice od řezačky,“ zmínil nejnovější trend pro letošní sklizeň Ing. Kinc.

Univerzální secí stroj TERRASEM C4 ARTIS seje kromě kukuřice všechny plodiny včetně zakládání porostů vojtěšky, například po žitě do strniště, nebo přísevy travních porostů.

Na setí je stále v provozu čtyřmetrový univerzální secí stroj TERRASEM C4 ARTIS z roku 2016, který kromě kukuřice seje všechny plodiny. Podle předsedy je to robustní stroj, do tamních podmínek ideální. Po sklizni následuje první mělká podmítka, potom orba se zapravením hnoje nebo kejdy, ročně vyhnojují kolem 40 procent výměry. Na hnojení nešetří, přibližně 60 procent živin jde do půdy z organické hmoty. Před setím některé pozemky smykují a do toho jede secí stroj. „Stále objevujeme nové možnosti tohoto secího stroje, a ještě jsme asi nevyužili všechno, co je nám schopen poskytnout. Například loni jsme vyzkoušeli zakládání řepky na svažitějších pozemcích do půdy zpracované kvůli erozi jen mělkou podmítkou a hned následoval přímý výsev. Plánujeme setí meziplodin a chceme zakládat zelené hnojení přímo do strniště. Byla by to pro nás velká časová úspora. Před setím obilovin uplatníme i nadále orbu, klasickou přípravu koncem září a začátkem října. Po orbě následuje jen srovnání pozemků a setí,“ vysvětlil Ing. Zdeněk Kinc. Stroj TERRASEM s traktorem 220 k ve svazích udělá za den 20 hektarů, v lepších podmínkách kolem 30 hektarů za prodlouženou směnu. Za rok zaseje 500 hektarů a celkem má za sebou asi 3 000 hektarů. Co se týká hektarových výnosů, u řepky se v loňském roce podařilo dosáhnout v daných podmínkách rekordních 3,7 tuny, obiloviny dávají v průměru 6 tun.

Podle předsedy se přednosti secího stroje projevily i v suchých letech, kdy kvalitně založený porost do organikou vyhnojené půdy umí zadržet více vody. Obilí pak dokáže lépe přečkat případná stresová období.